Jdi na obsah Jdi na menu
 


*Na pastvině*

 

 

Všichni koně rádi tráví celý den pastvou a odpočinkem. Někteří tak mohou žít stále, jiní potřebují být na čas ustájeni. Koně někdy trpí laminitidou (schvácení kopyta), když se příliš pasou na bohaté jarní trávě. Koně potřebují pobyt venku s bezpečnou ohradou a bankami, čistou vodou, ochranný přístřešek a společnost dalších koní. Vyběh musí být dostatečně velký, aby poskytl koník dost pastvy a prostor pro pohyb.

 

Ideální výběh

Každý kůň potřebuje nejméně dva hektary půdy na pastvu. koně by se měli pást na trávě, která byla pro ně speciálně vypěstována, pastviny pro dobytek bývají příliš bohaté. Přístřešek chrání koně před větrem a deštěm a poskytuje v létě stín, který ovšem vrhají i stromy a živé ploty nebo lehké stříšky. Odborníci na pastvinářství jistě poradí, jak zúrodnit a rekultivovovat půdu.

 

Ohrady a branky

Branky musí být dobře vyvážené, aby se snadno otvíraly a zavíraly při průchodu koní. Existuje mnoho bezpečných typů oplocení, např. sloupky a zábradlí. Nesmí se ovšem nikdy používat ostnatý drát, protože by se mohl kůň zranit. Stav oplocení je třeba kontrolovat každý den.

 

Čistá voda

Koně musí mít neustále dostatek čisté čerstvé vody. Je třeba používat speciální napajedlo nebo bezpečnou nádrž bez ostrých okrajů. Koryto je třeba udržovat čisté a odstraňovat předměty, které by mohly znečistit vodu, v zimě také led.

 

Polní přístřešky

Musí mít dostatečně velké otvory, aby mohlo projít více koní současně. Pokud je terén svažitý, přístřešek by měl stát na nejvyšším místě, aby voda stékala dolů.

 

Jedovaté rostliny

Pastvinu je třeba pravidelně prohlížet, zda zde nejsou jedovaté rostliny. Zvlášť nebezpečný je starček. Má žluté květy a dá se vytrhat a okamžitě spálit, takže se jej lze rychle zbavit. Horší a velmi nebezpečné jsou tisy, žaludy a smrtelně jedovatý rulík zlomocný. Veterináře je třeba přivolat ihned, pokud je podezření, že se koně otrávili.

 

Péče o pastviny:

- Pozemek musí být bezpečně oplocen;

- je nutné zajistit přísun čisté a čerstvé vody;

- trus je třeba odstraňovat z pastviny tak často, jak je to možné;

- koně náchylní ke schvácení kopyt se nesmí pást na trávě bohaté na živiny (zejména na bílkoviny);

- pokud koně zůstávají na pastvině i v zimě, je třeba jim podávat seno, a je-li to nutné, také další krmivo.

 

 

 

*Očekáváme narození hříběte*

 

Každý chovatel s velkým napětím očekává den porodu své klisny. Určit termín ohřebení klisny není vůbec jednoduché. Nezbytné je pečlivé sledování zvířete a vyvážená výživa. Teoreticky si termín porodu stanovíme od data připuštění připočtením 333 dnů. Tedy termín porodu by měl být za 11 měsíců od data posledního připuštění nebo inseminace. Protože se však doba březosti pohybuje v rozmezí 310 - 355 dnů, je třeba se na porod připravit již před tímto termínem. Důležitá je příprava boxu pro ohřebení. Porodní box - místo by měl mít minimálně plochu 12 m , aby měla klisna dostatek prostoru pro lehání a vstávání. Před tím, než klisnu do boxu přivedeme, měli bychom box mechanicky očistit, omýt a poté vystříkat nebo natřít desinfekčním roztokem proti bakteriím a plísním ( Chloramin, Virkon aj.) Pro porod si potom připravíme následující předměty: kbelík se studenou a teplou vodou, dezinfekční mýdlo, ručníky, porodní provázky, alkoholový roztok jodu pro dezinfekci pupku, parafinový olej pro případný nálev k usnadnění odchodu střevní smolky hříběte, nůžky, sterilní motouz k eventuálnímu podvázání pupku a svázání plodových obalů, napájecí láhev se zamraženým mlezivem. Krmné komponenty pro zhotovení matche , který podáme klisně k podpoře laktace po porodu.

Krmení klisen:

Od devátého měsíce březosti klisny vykazují nárůst nutričních požadavků. Ačkoliv jsou klisny své nutriční požadavky schopny pokrýt pastvou, nejsou schopny pokrýt požadavky ostatních živin. To co klisna nedostane v krmné dávce, nemůže se dostat ke hříběti. Podle této zásady musí být klisna před a po porodu krmena. V posledním stádiu březosti a v době laktace mají klisny nejvyšší požadavky ze všech kategorií koní. Krmnou dávku je potřeba doplnit nejlépe doplňkovou směsí pro vysokobřezí klisny s obsahem asi 25 % NL k vyrovnání potřeb živin. V době laktace se produkce mléka pohybuje okolo 3 % živé hmotnosti a 2 % v poslední fázi laktace. Přísun doplňkové směsi s vysokým obsahem minerálních látek a hlavně vitaminu A a E podpoří výstavbu sliznice dělohy, složení a kvalitu mleziva a tím zabezpečíme dostatečnou ochranu hříběte před infekcí po porodu.

Porod a ošetření po porodu:

Jak jsem již uvedl, přesnou dobu (čas) porodu je u klisen velmi těžko stanovit. Zvláště u prvniček (klisna rodící po prvé), kdy ještě neznáme individuální chování a průběh předporodní fáze, je to pro chovatele komplikované. Nejčastěji blížící se termín porodu určujeme podle stavu vemínka klisny. Mléčná žláza u klisen je mnohem menší ve srovnání s mléčnou žlázou krav. Vemeno je rozděleno na dvě poloviny, které jsou uloženy laterálně vedle sebe a jsou konického tvaru. Na každé straně vemínka se nachází struk, na jehož vrcholu ústí 2 - 3, zřídka 4 strukové kanálky, na rozdíl od skotu , kde je pouze jeden. Strukový kanálek ústí do mlékojemu, do kterého je mléko přiváděno mléčnými kanálky. Každá polovina vlastní mléčné žlázy je tedy oddělena. Kapacita vemínka klisny je stanovena na 2 litry. Klisna dosahuje největší produkce mléka 4 - 6 týdnů po porodu, kdy denní laktace dosahuje 12 - 17 l mléka.

Před porodem se vemínko rychle zvětšuje a blížící se doba porodu je charakterizována vytvářením tzv. “jantarové kapky” na hrotu struku. Charakter sekretu ze zkušebního odstřiku nám potom napoví na připravenost klisny k laktaci. Těsně před porodem se sekret ze sérově-čajového vzhledu mění na žluto - bílý, husté konzistence, charakteru vlastního mleziva (kolostra). Rychlé zvětšování vemínka před porodem je u klisen charakteristické a bývá někdy doprovázeno tvořením edému (otoku) táhnoucím se k pupku klisny. Ostatní projevy blížícího se porodu, jako je uvolnění pánevních vazů, výtok poševního hlenu je u klisen velmi málo výrazné. Bezprostřední nástup porodních bolestí je spíše charakterizován příznaky podobné kolice. Neklid , pocení, ulehání, vstávání, ohlížení se po dutině břišní je někdy provázeno vrzáním a skřípáním zubů. Bolesti se však mohou uklidnit a klisna může porodit třeba následný den. Vlastní průběh porodu a poporodní doba je popsána v článku: “Etologie klisen během porodu a puerperia” ve Fauně č. 21/2000.

        

Klisna je většinou po porodu vyčerpána a zájem o krmivo projevuje do 1. - 3. hodiny po porodu. Proto doporučuji podat krmnou dávkou v množství 2 - 3 kg, která je obohacena o 50 % energie nad záchovnou dávku. Osobně míchám směs složenou z 50 % mačkaného ovsa, 10 % pšeničných otrub, 10% sušeného mléka, 10 % vojtěškového úsušku, 7 % sojového extrahovaného šrotu, 7 % melasy , 2 % slunečnicového oleje, 2 % mačkané kukuřice, 1 % lněného semene a 1 % minerálně vit. doplňku.

Pokud je počasí příznivé a hříbě po porodu zdravé, může již 2. -3.den po porodu jít na první krátký pobyt s klisnou na pastvu. Pro rozvoj laktace je ideální pobyt klisny na pastvě, kde může přijmout denně až 12 kg zelené píce. Zde musíme však být opatrní při přechodu ze zimní krmné dávky a množství zeleného krmiva dávkovat časem tráveným na pastvě. Zelená píce je ideálním zdrojem karotinu, fosforu, vápníku, bílkovin a energie. V jarním pastevním období většinou chybí hořčík a vápník. Tyto a další prvky (NaCl, CA-- CO3 , Se,) je možné doplnit ve formě volně přístupného minerálního lizu. K prevenci eventuálních průjmů z čerstvé jarní píce, která je bohatá na energii a bílkovinu, ale chudá na vlákninu, doporučuji klisnu -y před odchodem na pastvu částečně zakrmit senem a slámou. Množství koncentrovaného krmiva se řídí na základě délky pobytu na pastvě a množství přijatého pastevního porostu a přírůstku na váze hříběte. Klisna by měla dostávat kompletní krmnou směs pro laktující v dávce 0,2 - 0,5 kg/100kg ž.hm. a den.

Je třeba si uvědomit, že klisna není schopna přijmout dostatečné množství energie z píce. Proto doplňkové krmné směsi by měly obsahovat asi 14 % NL. O množství přijatého krmiva a jeho nutriční hodnotě nám mnoho napoví sledování tělesné kondice a v závislosti na ní rozumně regulovat krmnou dávku. V příštím čísle se budeme zabývat přikrmováním a krmením hříbat, protože toto období je jedním z nejsložitějších a nejvíce ovlivňující budoucí fundament a zdravotní stav pohybového aparátu.

 

 

*Vývoj hříběte*

 

Novorozené hříbě se staví na nohy a saje mateřské mléko již půl hodiny po porodu a jeho vývoj probíhá podle lidských měřítek neobyčejně rychle. Hříbě narozené ve stáji se může vydat ven v doprovodu své matky již v druhém dni života, pokud ovšem není nepříznivé počasí. Je-li chladno a vlhko, musí matka s hříbětem zůstávat alespoň v noci pod střechou.

První dny:

Vztahy hříběte k člověku se vytvářejí hned po narození. Někdy musí lidská ruka očistit nozdry od hlenu a blan již během porodu a v prvních 24 hodinách dostává hříbě injekcí séra proti obrně a tetanu. Klisna někdy své mladé brání a staví se mezi člověka a dosud bezmocného potomka. Klidné a dobromyslné klisny však brzy pochopí situaci a projeví k člověku důvěru, v čemž je hříbě rychle napodobí.

Ochočování:

Nejlépe se ochočuje hříbě, které se zdržuje víc ve stáji než venku. Chceme-li je dostat ven, vypouštíme klisnu, která se do stáje vrací nakonec jen na chvilku. Za těchto okolností hříbě následuje matku do neznámého světa bez povzbuzování.

Když jsou hříběti asi tři dny, lze je začít ochočovat za přítomnosti matky. Uváže se poblíž stěny stáje a hříbě není třeba přesvědčovat, aby pobíhalo těsně kolem ní. Trenér nebo majitel pak pravou rukou obejme trup zvířete a druhou mu položí kolem prsou. Mládě pak brzo pochopí, že má klidně stát a pokud je matka na blízku, přijímá tento styk s důvěrou. Následujícím úkolem je navyknout hříbě na ruku, která je vede. S tím začínáme v uzavřeném boxu. Vodíme klisnu pomalu kolem a hříbě ji následuje. Pak na něj lehce položíme pravou ruku, zatímco levá je připravena zabránit prudkému výpadu dopředu.

Za den nebo dva už je možné položit lehkou stájovou utěrku hříběti kolem krku a zakrátko je možné je takto vodit po výběhu nebo po stáji. Při tom se doporučuje hříbě uklidňovat drbáním na prsou, kohoutku nebo zádi. Je to imitace matčina láskyplného oštipování a zárodek společenské péče o srst. Po týdnu již může hříbě dostat lehounkou ohlávku a dá se spokojeně vodit, pokud ho ovšem nechceme oddálit od matky. Ohlávka se nasazuje ve stáji, velmi jemně.

Po dvou týdnech už hříbě strpí všechny doteky a hlazení člověkem. Dá si také zvedat nohy jednu po druhé. Toto cvičení je dobrou přípravou na dobu, kdy bude nezbytné čas od času požádat kováře o úpravu kopyt - to už budou hříběti měsíce. Ve stáří tři nebo čtyř měsíců se hříbě také učí nastupovat do přepravního boxu nebo traileru a to ve společnosti matky. Technika rychlého a snadného nakládání je založena na tom, že hříbě má přednost. Dva lidé ho opatrně přidržují a pomalu vedou na rampu. Matka, obávající se o osud svého jedináčka, rychle pospíchá za ním, i když si jinak na trailer nepotrpí.

Krmení a péče:

je-li po ruce kvalitní pastva a klisna dobře kojí, její mléko a tráva stačí k dostatečné výživě hříběte až do věku dvou měsíců. Koncem této doby už hříbě ochutnává koncentrované krmivo, které dostává matka. Pro začátek hříbě potřebuje asi půl kila koncentrátu a dostává je do věku pěti nebo šesti měsíců. K tomu se přidává oves, vařené lněné semínko a ječmen, sušené mléko zpočátku asi 60 g, pak se dávka zvyšuje až na 227 g denně a navíc rybí tuk na podporu vývoje kostry a další. V zimě potřebuje hříbě dostatečný příděl jemného lučního sena, které nadměrně nenamáhá jeho mléčný chrup a trávicí soustavu. Kromě krmení potřebují hříbata ještě spoustu spánku, docela jako malé děti, a také společnost koní a dost místa k dovádění. Je zvykem, že se hřebečci, s nimiž se nepočítá do chovu, kastrují ještě před odstavem. Kastrování může samozřejmě proběhnut i později, ale ročci už bývají velmi divocí. Před kastrací je nutné odčervení. Naproti tomu sérii injekcí pro tetanu dostává hříbě až potom.

Odstav:

K odstavu dochází po čtyřech a půl až šesti měsících, kdy první hříběcí srst začíná tmavnout. Dříve se odstavují těžcí koně. Tento nevyhnutelný krok by měl proběhnout pozvolna, bez stresu, pro matku i hříbě a musí být citlivě řízen majitelem. Hříbata se postupně připravují na odstav občasným oddělováním od matek. Například je-li klisna právě ve výcviku, ponechává se hříbě v boxu, kam se mu dá dostatek potravy. Úplné oddělení má nastat asi tak po 4 týdnech, při čemž klisnu odvedeme a hříbě zůstane v hluboce podestlaném známém boxu, kde se cítí v bezpečí. Po týdnu je již můžeme pustit do výběhu, ale během té doby nemá matku ani vidět ani slyšet.

Dobré krmení je pro mladá zvířata svrchovaně důležité, stejně jako volnost pohybu, která jim umožňuje přirozeně se rozvíjet. V době, kdy se hříbě mění v ročka, nemá dostáváat méně než 3 kg koncentrátu denně a k tomu sůl, minerální přídavky, rybí tuk a další potřeby. Sena má mít podle chuti a také dostatek čisté čerstvé vody má být stále po ruce. 

 

*Věk koně*

 

 

Průměrný věk je nejvýše 20 let. Nejvyšší výkonnosti dosahuje kůň mezi 7 - 12 rokem.

 

Trojí dospělost

v 9 - 12 měsících - pohlavní dospělost

v 3 - 4 letech - chovná dospělost

v 5 - 7 letech - tělesná dospělost

 

Životní cyklus koně

prvních 12 měsíců

- malé nohy, pevná potrava v 6 týdnech, ve 2 měsících ztráta husté srsti, odstav ve 4

  a půl až 6 měsíců, pohlavní dospělost (v 9 až 12 měsících)

střední věk

- v 5 - 10 letech tělo plně vyvinuto, kůň na vrcholu svých sil

pokročilý věk

- zuby se obrušují, žvýkání potravy je obtížnější

 

Odhadnutí stáří koně podle stupně tělesného vývinu a celkového vzhledu

hříbata

- vysokonohá, jsou vyšší než delší, mají klínovitou hlavu s vyklenutým čelem, čelisti

  průměrně krátké, pysky tuhé, k dásním těsně přivřené

- mají nedostatečně vyvinutý kohoutek a na krku krátkou hřívu, v níž je dosud mnoho

  vlnitých podsadových chlupů

 

starší koně

- hranaté tvary

- srst začíná bělet nejprve na hlavě, první bílé chlupy se objevují na očních obloucích a teprve potom narůstají jinde po těle -koně

  prokvétají

- grošovaní bělouši ztrácejí grošování a stávají se čistě bílými

- hlava ukazuje nejvýrazněji obraz stárnutí: kostní hrany a výčněly se ostřeji rýsují navenek

- hřbet koně se pronáší, plece se posunují víc dopředu a kolem řiti se úbytkem tukového vaziva tvoří hluboké jámy u hodně

  starých koní.

 

 

 

 

 

*Jízdárenské povely*

 

 

Změnit směr

 

Obloukem změnit směr

 

Postupně obrat vlevo

 

Středem jízdárny, půl jízdárny

 

Od stěny ke stěně

 

V kruhu změnit směr

 

Přímo vpřed

 

Ke mě!

 

2x od stěny ke stěně

 

Jednotlivě na levou ruku

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Super články

(Aňulka, 21. 2. 2009 10:23)

Sůpéééér !!! :)